Jak probíhá trestní řízení?

Většina lékařů má největší strach z trestního řízení, touto cestou se však pacienti rozhodnou řešit nespokojenost s poskytnutou péčí spíše ojediněle (ve srovnání s civilním řízením). Nejrizikovějším lékařským oborem z pohledu potenciálního trestního stíhání je pak nejspíše gynekologie a porodnictví, protože pacienti jsou z povahy věci více motivováni dosáhnout v případě jakéhokoliv problému v této oblasti v první řadě především potrestání dotčeného lékaře.

Jak dojde k zahájení trestního řízení?

Trestní řízení je v oblasti zdravotní péče zpravidla zahajováno trestním oznámením, které podá pacient nebo osoba blízká. V počátcích trestního řízení pak věc prošetřuje Policie České republiky, která (nejčastěji) buď rozhodne o zahájení trestního stíhání nebo o odložení věci.

Během výše popsané fáze (tzv. přípravné řízení) Policie České republiky obvykle vyslýchá svědky, znalce, poškozené a podezřelé (později obviněné) osoby.

Přesun věci k soudu

Pokud policie dojde k závěru, že vyšetřování lze považovat za skončené a jeho výsledky postačují k podání obžaloby, předá věc státnímu zástupci s návrhem na její podání. Pokud se pak státní zástupce rozhodne obžalobu podat, přechází se z přípravného řízení k řízení před soudem.

Hlavní líčení

Po podání obžaloby soud zpravidla nařídí tzv. hlavní líčení (tj. jednání ve věci). Během hlavního líčení stojí na jedné straně obžalovaný (např. lékař), obvykle spolu se svým obhájcem (advokátem), na druhé straně pak stojí státní zástupce (ten zastupuje stát a podává obžalobu) a vedle státního zástupce může být případně také poškozený (pacient/osoba blízká).

Během hlavního líčení probíhá dokazování (výslechy, čtení listinných důkazů apod.). Hlavní líčení bývá obvykle odročováno a koná se tak několikrát (např. 4x) podle náročnosti celé věci a podle toho, kolik důkazů má soud k dispozici.

Rozhodnutí soudu

V případě, kdy soud skončí dokazování vyzve obvykle státního zástupce, popř. poškozeného, obhájce a obžalovaného k přednesení závěrečných řečí. Poté buď odročí hlavní líčení na jiný den za účelem vynesení rozsudku, popř. nařídí přestávku a rozsudek je vynesen po této přestávce.

Tresty

V případě, že soud dojde k závěru, že lékař porušil svou povinnost a způsobil tak pacientovi újmu, rozhodne odsuzujícím rozsudkem a udělí lékaři trest. Nejčastějšími tresty jsou v případě medicínských (neúmyslných) kauz:

1) Zákaz činnosti (např. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání lékaře v odvětví gynekologie a porodnictví). Trest zákazu činnosti je možné uložit na 1 rok až 10 let. V případě lékařů se však zákaz činnosti obvykle navrhuje na 1–3 roky.

2) Trest odnětí svobody s podmíněným odložením. Tento trest spočívá v tom, že je lékaři uloženo např. odnětí svobody v trvání 1 roku, přičemž výkon tohoto trestu, ke kterému dochází ve vězení, je podmíněně odložen na zkušební dobu (1-5 let). Pokud se lékař ve zkušební době osvědčí, tj. vede řádný život a případně splňuje další podmínky stanovené soudem, není k výkonu trestu přistoupeno.

Náhrada újmy v penězích

Poškozený se obvykle v rámci trestního řízení domáhá též náhrady újmy v penězích, trestní soudy však obvykle poškozené s tímto nárokem odkazují na řízení ve věcech civilních. Je tudíž možné, že po skončení trestního řízení bude následovat řízení civilní, kde již půjde pouze o finanční náhradu.