Náhradní (surogátní) mateřství
S náhradním mateřstvím se nejčastěji setkáváme v případě, kdy žena z páru, který by si rád pořídil potomka, nemůže z různých důvodů otěhotnět. V takové situaci má tzv. „neplodný pár“ mimo jiné možnost vyhledat náhradní (surogátní) matku, která by pro něj dítě odnosila.
Náhradní mateřství není v českém právním řádu žádným způsobem upraveno, vyjma ustanovení § 804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které však pouze uvádí, že osvojení není vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci, pokud jde o náhradní mateřství.
Co není zakázáno, je dovoleno?
Výše uvedené však neznamená, že se náhradní matka a neplodný pár mohou v duchu pravidla „co není zakázáno, je dovoleno“ dohodnout v této souvislosti na čemkoliv.
Stále je třeba mít na paměti, že přestože náhradní mateřství není právními předpisy blíže upraveno, již existující zákony nastavují určité „mantinely“ toho, na čem je možné se dohodnout, a na čem nikoliv. Výše uvedené pravidlo tedy samozřejmě platí, ale je třeba orientovat se v tom, co vše je již v dnešní době právními předpisy zakázáno. V opačném případě totiž hrozí například naplnění skutkové podstaty trestného činu svěření dítěte do moci jiného, ze strany poskytovatele zdravotních služeb pak přestupek pro porušení anonymity anonymního dárce zárodečných buněk apod.
Povinná předchozí právní konzultace
Odborná společnost se shoduje na tom, že v případě náhradního mateřství by měli potenciální náhradní matka a neplodný pár absolvovat mimo jiné povinnou předchozí konzultaci s právníkem, který by měl zejména posoudit, zda je vybraná žena z právního pohledu pro náhradní mateřství vhodná.
Smlouva
S ohledem na to, že náhradní matce je obvykle poskytována finanční kompenzace za ušlý výdělek, náklady na lékařskou péči, cestovné, příspěvek na zdravou stravu, vitamíny apod. (pozor! nikoliv platba za dítě), přejí si strany obvykle uzavřít smlouvu, která by vzájemná práva a povinnosti jednoznačně upravovala. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že tzv. surogátní smlouva (resp. její hlavní část týkající se odnošení dítěte pro jiné a následné předání a umožnění jeho osvojení neplodným párem) není vynutitelná, protože náhradní matku nelze nutit k tomu, aby se dítěte vzdala (podle občanského zákoníku platí, že matkou dítěte je vždy ta žena, která jej porodila).
Je lepší smlouvu neuzavřít?
I přes uvedenou nevynutitelnost zásadní části surogátní smlouvy však nemusí být její uzavření zbytečné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle zahraniční judikatury lze ze surogátní smlouvy zjistit například úmysl smluvních stran v případě soudního sporu, který by mohl být v určitých případech rozhodující, také je možné jednoznačně určit k čemu všemu se smluvní strany zavázaly, jaká kompenzace byla náhradní matce poskytována, zda nebyla nepřiměřená, za co byla poskytována a zda se případně náhradní matka na úkor náhradních rodičů bezdůvodně neobohatila apod.
Záruka
Záruku na to, že vše dobře dopadne Vám nikdo v procesu náhradního mateřství bohužel neposkytne, ale jistě je možné vyvinout maximální možné úsilí a podniknout všechny možné kroky k tomu, aby se pravděpodobnost šťastného konce pro všechny zúčastněné co nejvíce zvýšila.
